Exkluzivní rozhovor s Michaelou Salačovou!

Míšo, vzpomínáte si ještě na své pocity v okamžiku, kdy Vás manžel požádal o ruku?

Ano, samozřejmě, která vdaná žena by si na tyto pocity nevzpomínala :) Manžel mě požádal o ruku vlastně dvakrát - jednou to bylo tak trochu „neoficiálně", ale za to spontánně, podruhé už si žádost připravil, a to na dovolené v Holandsku. A i když nevyšla úplně podle jeho plánů, byla velmi originální a romantická. Jen podotýkám - i u té předchozí žádosti zněla má odpověď samozřejmě „ano":)

Vaše svatba se odehrála na zámku v Dětenicích, hostina pak v místní staročeské krčmě, proč jste zvolili právě toto místo?

Důvodů bylo několik. Jednak jsme sem s manželem rádi jezdívali od doby, kdy jsme spolu začali chodit, líbila se nám zde netradiční atmosféra středověku, pak bylo ideální umístění zámku, kde probíhal obřad, krčmy, kde byla hostina a hotelu, kde jsme měli všechny hosty ubytované - vše bylo od sebe pár kroků, takže nikdo nemusel řešit problém s odvozem. Hlavním důvodem bylo ale to, že jsme chtěli naši svatbu pojmout netradičně, tak, aby měly naše rodiny a přátelé na tuto událost krásné vzpomínky. Během hostiny probíhal v krčmě historicky program, byla skvělá atmosféra, myslíme, že to byl pro všechny zúčastněné opravdu hezký zážitek.

Všichni víme, že vám sedí spíše elektronická hudba, na svatbě vám ale asi nehrála. Jakou muziku jste tedy pro váš svatební den zvolili?

V tomto směru jsme byli trochu „omezeni", protože v krčmě se v rámci probíhajícího programu hrála právě středověká a staročeská hudba. Vůbec to ale nevadilo, naopak, bylo to opět něco netradičního - muzikanti hráli na dudy, různé bubny... pár hostů ze svatby se pak převléklo i do historických kostýmů, takže jsme si to opravdu užili :)

Svatební šaty od návrhářky Beáty Rajské, které jste měla na sobě, byly poměrně jednoduché. Netoužila jste vypadat ve svůj svatební den jako princezna v bohaté nákladné róbě?

Bohaté a zdobené šaty nikdy nebyly můj styl. Spíš jsem chtěla něco jednoduchého a přitom nápaditého. Moje šaty byly sice jednoduché  a splývavé, ale byly ozdobené červenými prvky, měla jsem červené boty, červené šperky, takže myslím, že byly celkově velmi originální.

Váš manžel Dalin údajně nenosí snubní prstýnek, není vám to trochu líto?

On ho nenosí, protože ho nemá :) My jsme problém s prstýnky řešili před svatbou - můj manžel je typ chlapa, který nemá rád žádné šperky a kromě hodinek nic nenosí. Proto když by prstýnek měl, odložil by ho po svatbě hned do krabičky a schoval. Což nám přišlo trochu zbytečné - nač tedy prstýnek pořizovat? Takže prstýnek mám jen já a opravdu mě nemrzí, že jej nemá manžel. Pro nás jsou v manželství jiné, mnohem důležitější hodnoty, než „nějaké kroužky" na prstech. Chápu, že mnozí lidé berou prstýnky jako důležitou symboliku, ale z mého pohledu tento symbol není v kvalitním manželském vztahu vůbec podstatný.

Máte dva a půl roku po svatbě, takže už můžete zodpovědně porovnávat - je lepší vztah "na psí knížku" nebo manželství?

Jednoznačně v manželství. Myslím, že když spolu dva lidé „jen" chodí, tak jednotlivé priority v tom vztahu neberou až tak vážně. Během chození přece pořád „zase až tak o tolik nejde", je jednoduché se kdykoliv rozejít... Naopak v manželství si lidé z mého pohledu snaží vztah mezi sebou daleko více budovat, mnohem lépe zvažují veškeré svoje jednání, více si jeden druhého váží a mají vzájemně mnohem větší pocit sounáležitosti. Nevím, možná to tak není v každém manželství, ale my s manželem to tak vnímáme.

Novinami proběhly zprávy o vašem těhotenství, jak se cítíte? Víte, jestli čekáte chlapečka nebo holčičku? A máte už vybrané jméno?

Ano, čekáme miminko, jsem teď v 6.měsíci. Cítím se stále skvěle - jsem asi ten typ ženy, které je lépe těhotné, než „netěhotné". Velkým obloukem se mi vyhnuly všechny obtíže, jako nevolnosti, únava, migrény... Doufám, že to bude takto fajn až do porodu :) Čekáme kluka a jméno zatím nemáme - stále nemůžeme vybrat.

A co modeling? Pověsila jste ho definitivně na hřebíček, nebo se k němu chcete po porodu vrátit? Jaké máte plány do budoucna?

Modelingu jsem se v podstatě nikdy příliš nevěnovala, byla to jen okrajová činnost... V modelingu jsem nikdy nespatřovala hlubší význam, chyběla mi u této práce větší možnost vlastní seberealizace. Mé hlavní aktivity během posledních let, kdy jsem dokončila vysokou školu, byly různé - několik let jsem pracovala jako produkční, později jsem začala hrát, pak jsem s manželem začala spolupořádat taneční akce, festivaly a koncerty, kdy mou prací je booking a PR k těmto eventům. K tomu navíc ještě moderuji na Óčku a TV Public, mám dva vlastní pořady, píšu scénáře a dělám dramaturgii. Po porodu si chci dát nějakou dobu oddych, během posledních let jsem vedla, myslím, až příliš aktivní život :) A k čemu se do budoucna vrátím? Určitě budu dál pracovat na organizaci našich akcí a ráda se vrátím i k moderování. Uvidíme, ale chci si co nejvíc užít miminka.

Míšo moc děkujeme za rozhovor, přejeme bezproblémový porod a hodně štěstí do budoucna!

Radka Jahodová